Jak už bylo řečeno, káva je oblíbeným nápojem téměř na celém světě. Některé státy mají vysokou spotřebu kávy a řadí se na přední místa, jinde naopak upřednostňují více čaj a v konzumaci kávy jsou trochu pozadu. A jak je to s pitím kávy u nás, v Čechách? Velkou oblibu si tu získal nápoj zvaný "turek", který ovšem nemá s přípravou pravé turecké kávy nic společného. Jeho přípravu známe patrně všichni - mletá káva se zalije vodou těsně před bodem varu. Ale jak vlastně vznikl tento, pro nás tak typický způsob jeho přípravy?

Většina milovníků kávy ve Francii dává přednost kávě poněkud slabší, i když popíjení kávy v četných kavárnách je pro místní obyvatele součástí každodenního života. Ve dnech 19. a 20. října si francouzští milovníci kávy připomínají svátek tohoto nápoje. Ódy na kávu se ve Francii pěly už v osmnáctém století.

Pěstování kávovníků se stalo velmi výnosným obchodním artiklem a díky vzrůstající oblibě tohoto nápoje na celém světě, byly založeny kávovníkové plantáže ve více než padesáti zemích světa. Káva se pěstuje především v tropickém pásmu kolem rovníku, kde jsou pro jeho růst optimální klimatické podmínky. Ovšem arabský kávovník i kávovník Robusta vyžadují pro svůj ideální růst trochu odlišné podmínky a teploty. Hlavní pěstitelské pásmo se rozprostírá na sever od rovníku až k obratníku Raka a na jih k obratníku Kozoroha. Kávovníky ve vyšších nadmořských výškách jsou náročnější na pěstování, ale poskytují kvalitativně lepší kávu. Důvodů proč je tomu tak, je víc. Jednak vysoká poloha plantáží zajišťuje zvýšení obsahu kyselin v zrnech a tím se zlepšuje jejich chuť a druhým důvodem je pomalejší růst kávovníků v důsledku chladných nocí, což umožňuje zrnům rozvinout se do bohaté chuťové plnosti. Dalším podstatným faktem je to, že ve vyšších nadmořských výškách bývají pravidelné srážky, což příznivě působí na růst kávovníků.

"Káva" je odvozena od slova qahwah, jednoho ze slov původně používaných pro víno. Kávová zrna byla pouze žvýkána, než se zjistilo, že mohou být semleta a vařena ve vodě. Nikdo neví, kdy a kde se káva pila poprvé, ačkoli se zdá, že plantáže kávy existovaly v Jemenu již v 6. století. Za onoho času patřil Jemen, s přístavním městem Mokka, k nejrušnějším místům světa. První zmínky o kávě se dochovaly v rozmanitých bájích a pohádkách. O objevitelích zázračných bobulí existuje řada mohamedánských legend, které přežily staletí a tradují se dodnes.

Káva, kterou pijeme, je vlastně pecka plodu, který je podobný naší třešni. Tato maličká zrnka, skrývající mnohá tajemství chutí a vůní, jsou semena kávovníku s bílými květy, červenými plody a sytě zelenými listy. Listy jsou oválné s vlnitými okraji, deset centimetrů dlouhé. Rostlina Coffea, z čeledi mořenovitých, kvete jen několik málo dní, zato však několikrát ročně.